Rychta Krásensko aneb co jsme se všechno a naučili a prožili

       Vzdělávací program Zeměpis-brána do krajiny nabídl rozmanitý program, kde se střídala práce v učebně s venkovními aktivitami. Žáci pracovali s mapou v terénu, pozorovali místní krajinu, prolézali nepřístupnými prostory jeskyň za dozoru učitelů, vyzkoušeli si orientační běh s přístroji GPS, tvořili powerpointové prezentace a mnohé další. Při tom všem se učili a sbírali nové poznatky a zkušenosti. Je jasné, že veškerý program nemá cenu popisovat detailně, proto nabízíme jen některé činnosti, v kterých se žáci realizovali.

Terénní exkurze v Rudici
       V týdnu jsme se vypravili na celodenní terénní výuku do oblasti Rudice. Většina žáků vůbec poprvé navštívila písečný lom Seč. Vyzkoušeli si zde simulaci sukcesních jevů prostřednictvím tvorby políček a posléze se snažili nalézt zkameněliny. V následujících hodinách měli za úkol přijít na to, co negativně ovlivňuje život v této vesnici a pomocí GPS vše zaznamenat. Poté si zahráli hru, která prověřila znalosti nabyté během času stráveného na Rychtě. Vyzkoušeli si také prolézání jeskyní, což byl pro některé velmi nevšední zážitek.

Simulační hra obchvat
       V této hře se žáci doslova „převlékli“ do rolí občanů místní obce, kde každý hájil svoje vlastní stanovisko. Měli totiž rozhodnout na společné schůzi, zda okrajem obce povede obchvat či nikoli. Někteří se převlékli za zastupitele obce, ochranáře přírody, investory stavějící obchodní centrum blízko obchvatu, rybáře či kněze. Učitelé se převlékli do rolí architekta, který nás seznámil s celou věcí a starosty obce, který schůzi předsedal. Žáci měli zhodnotit všechna pro a proti např. jaký vliv by měl obchvat na životní prostředí v okolí, či kolik nových pracovních míst by přineslo nové obchodní centrum a jak moc velký zásah by to byl do života místních občanů. V konečném hlasování se „občané“ vyslovili pro zachování původního stavu.

Volný čas
       Žáci měli také volný čas. V něm rádi využili možnosti hraní ping pongu, fotbalu na hřišti za Rychtou a ve večerních hodinách také společenských her. Nejvíce je zaujala především hra „Activity“. Po přednášce o zvířatech chovaných v tomto školském zařízení, měli žáci kdykoli možnost vytáhnout si z terária gekončíka, korálovku, případně chameleona, samozřejmě za dozoru dospělých. Mohli také využít možnosti zapůjčení horského kola a jet se trochu provětrat.

Páteční konference- proměna krajiny v čase
       Program se však netýkal pouze aktivit a her. Žáci měli přesvědčit, že se za týdenní pobyt něco naučili a měli tedy předvést své nové schopnosti a dovednosti. Ve čtvrtek dostali zadanou práci do skupin. Každá skupina s vlastním jménem např. „šmoulové“ či „bobři““, měla na GPS přístrojích určenou trasu kolem Krásenska, kterou měla projít. Úkolem bylo změřit v dané trase velikost krajinných složek (pole, louky, obytná zástavba atd.), porovnat je s historickou mapou z roku 1836 a odpovědět na výzkumnou otázku, zda se v okolí Krásenska krajina změnila a jak.
       V odpoledních hodinách ještě žáci sbírali informace ve studovně a na pokojích, k dispozici jim byla literatura, internet a sami učitelé. K večeru již vytvářeli prezentace, které měli přednést v pátek ráno. I když úkol zněl náročné, každá skupina se s tím popasovala po svém a výsledky nakonec příjemně překvapili i učitelé na Rychtě, kteří prezentace chválili. Ovšem nenechte se mýlit. Hodnocení každé skupiny nebylo na učitelích, ale na žácích samotných. Ti měli vyhodnotit veškeré prezentace včetně svoji a zhodnotit, jak se jim pracovalo ve vlastní skupině. Učitelé pak zaznamenali hodnocení do grafu, které jsou k nahlédnutí.
       Ještě bych zdůraznil, že žáci se hodnotili opravdu ve všech ohledech, které zahrnovaly nejenom sběr a zpracování informací, analýzu a interpretaci dat, ale také přednes, vystupování či grafickou úpravu prezentace. 8 a 9. ročník tak dostal dobrou průpravu k absolventským pracím. Týdenní pobyt v Krásensku byl tak zajímavou inspirací a kořením všední výuky jak pro žáky tak učitele.