* 1. 4. 1865 Vídeň, Rakousko

+ 24. 9. 1929 Göttingen, Německo

Otec A. R. Zsigmondy byl známým vídeňským lékařem, který se zasloužil o rozvoj lékařské vědy v Rakousku. Zsigmondy studoval na technice ve Vídni kvantitativní analýzu a na univerzitě v Mnichově organickou chemii. Po skončení vysokoškolského studia působil jako soukromý docent na univerzitě v Berlíně. V roce 1907, po třech letech práce ve sklárně v Jeně, se stal profesorem anorganické chemie a později ředitelem ústavu anorganické chemie na univerzitě v Göttingen.

Celou svoji vědeckou činnost Zsigmondy zaměřil na studium koloidní chemie. Nejdříve studoval duhové barvy na skle a porcelánu, později se soustředil na vytvoření způsobu získávání koloidních roztoků a jejich ultrafiltrace.

V roce 1903 sestrojil spolu s H. F. Siedentopfem ultramikroskop a v roce 1922 ultrafiltr. Pomocí těchto pomůcek pak Zsigmondy vytvořil klasifikaci koloidních částeček podle viditelnosti v ultramikroskopu a podle vzájemného působení s rozptýleným prostředím.

Rozsáhlé objevy Zsigmondy v oblasti koloidů měly obrovský význam především pro poznání živé přírody, protože víme, že v podstatě všechny procesy probíhající v živých organismech jsou spojeny s koloidní povahou protoplazmy.

Na závěr můžeme říci, že Zsigmondy se velkou měrou zasloužil o rychlý rozvoj koloidní chemie na počátku 20. století.