| V roce 1921 byla F. Soddymu udělena Nobelova
cena za přínos v chemii radioaktivních látek a za
výzkumy výskytu i povahy izotopů.
* 2. 9. 1877 Eastbourne, Velká Británie
+ 22. 9. 1956 Brighton, Velká Británie
Otec Soddyho byl anglickým obchodníkem. Soddy studoval na Univerzity College
ve Walesu a na Merton College v Oxfordu, potom odešel na dvouletý studijní pobyt
na univerzitu v Montrealu, kde pracoval pod vedením Rutherforda.
Po návratu do vlasti pracoval jako asistent Ramsaye na univerzitě v Londýně.
Jako docent fyzikální chemie působil Soddy na univerzitě v Glasgowě a v Aberdeenu.
Jako profesor chemie pak působil na univerzitě v Oxfordu.
Členem anglické akademie věd Royal Society v Londýně se stal Soddy v roce 1910.
vPočátek vědecké dráhy Soddyho byl zřejmě ovlivněn setkáním s Rutherfordem v Montrealu.
Spolu zkoumali problémy radioaktivity a objevili zákon radioaktivního rozpadu.
Později Soddy s Rutherfordem zkoumali radiovou emanci a zjistili, že se mění
na nový plyn - hélium. Tím vlastně dokázali přeměnu prvků při radioaktivním rozpadu.
Experimentem pak Soddy dokázal, že radium vzniká radioaktivním rozpadem uranu.
K nejvýznamnějším Soddyho objevům patří objev izotopie v roce 1910.
Soddy vyslovil předpoklad, že chemické prvky jsou směsí různých druhů atomů různé atomové hmotnosti,
ale stejných chemických vlastností.
Později bylo zjištěno, že každé místo v periodické soustavě je obsazeno několika izotopy,
a že tedy izotopie neplatí pouze pro radioaktivní prvky.
Soddy s A. S. Russelem K. Fajansem objevili v roce 1913 zákon alfa a beta rozpadu.
Soddy byl pro rozvoj radiochemie jedním z nejdůležitějších vědců,
neboť jeho výzkumné práce měly pro tento obor chemie základní význam.
|