* 27. 7. 1881 Höchst nad Mohanem, Německo

+ 6. 4. 1945 Mnichov, Německo

H. Fischer studoval chemii a medicínu na univerzitách ve Stutgartu, Wiesbadenu, Lausanne a Marburku.

Po ukončení studia pracoval jako lékař na klinikách v Berlíně a Mnichově. V roce 1916 odchází do Innsbrucku, kde pracuje na univerzitě jako profesor lékařské chemie, a je považován a nástupce E. Windause. Od roku 1918 byl profesorem lékařské chemie ve Vídni a v roce 1921 profesorem organické chemie na technice v Mnichově.

Fischerovy vědecké práce se týkaly chemie pyrolu a jeho derivátů, studoval pyrolové pigmenty, které tvoří součást krve a žluči.

První syntézu heminu uskutečnil v roce 1929 a upřesnil tak i jeho strukturní vzorec.

V roce 1931 provedl syntézu bilirubinu a vytvořil strukturní vzorce chlorofylu a i chlorofylu b.

Fischer se zabýval také studiem rozpadu heminu, bilirubinu, chlorofylu a také syntézou chlorinů, porfyrinu a mnoha dalších pyrolových sloučenin.

Fischerovy objevy z oblasti barviv krve, listů a jiných jim podobných látek velice příznivě ovlivnily různá odvětví přírodních věd. V historii chemie se tak často nesetkáváme s takovým množstvím úspěšných dílčích výsledků bádání jako je tomu u Fischera. Bezesporu můžeme Fischera zařadit k jednomu z nejvytrvalejších cílevědomých badatelů.