Hans Karl August Simon von Euler-Chelpin (Švéd) |
V roce 1929 byla H. K. A. S. von Euler-Chelpinovi
(společně s A. Hardenem) udělena Nobelova
cena za výzkumy v oblasti fermentace cukrů
a fermentačních enzymů.
* 15. 2. 1873 Augsburk, Německo + 6. 11. 1964 Stockholm, Švédsko Euler-Chelpin pocházel z důstojnické rodiny, do školy začal chodit v Mnichově a zde také později studoval na univerzitě. Dále pokračoval ve studiu na univerzitách v Ulmu a Würzburku. Jeho cesta ke studiu chemie však vedla přes umění, Euler-Chelpin se díky studiu umění začal zabývat podstatou a složením barev a následně studiem chemie a fyziky. Studoval u nejznámějších fyziků a chemiků té doby, např. E. Fischera, Wargurga, Plancka, Nernsta a řady dalších. Jako asistent působil v laboratořích u Arrhenia ve Stockholmu, u Guchnera v Berlíně a v Paříži v Ústavu L. Pasteura. Na žádost Arrhenia se natrvalo usadil ve Stockholmu, kde působil nejdříve jako soukromý docent fyzikální chemie a později jako profesor obecné a organické chemie na zdejší univerzitě. Největší pozornost věnoval studiu biochemie a fermentační chemie. Velké úsilí vynaložil především na výzkum kvašení cukru, především fosforizace a prvních stupňů kvašení, dále na jejich katalyzátory, především kozymázu a další koenzymy. Společně s Hardenem objevil řadu poznatků o koenzymech, látkách vyvolávajících katalytický účinek enzymů. Euler-Chelpin se zabýval rovněž studiem vitamínů, především vitamínu A. Zjistil, že tento vitamín získávají živočichové štěpením karotenů přijímaných v potravě. Euler-Chelpinovy metody výzkumu enzymů a vitamínů byly obrovským přínosem pro rozvoj biochemie. |