* 26. 2. 1946 Damanhur, Egypt

Na březích Nilu jsem strávil příjemné dětství ve městě Disuq, které je domovem slavné mešity Sidi Ibrahim. Narodil jsem se (26. února 1946) v nedalekém Damanhur, jen 60 km od Alexandrie. Mám tři sestry a dva milující rodiče. Můj otec byl respektovaný člen městské komunity. Pracoval pro vládu a také měl svůj vlastní podnik. Moje matka, dobromyslná a spokojená žena, se snažila věnovat se svým dětem.

Moje zájmy byly zaměřeny na četbu, hudbu a některé sporty. Ale už když jsem byl chlapec, bylo jasné, že moje sklony se budou ubírat k fyzikální vědě. Matematika, mechanika a chemie patří mezi oblasti, které mě velmi zaujaly. Společenské vědy v té době nebyly tak atraktivní, protože byl kladen velký důraz na hmotné předměty. Byl jsem fascinován "matematickou chemií".

V roce 1967 právě skončila válka a americké akcie v Egyptě byly na své nejnižší hodnotě, takže zahraniční stuadia byla provozována pouze v SSSR nebo východoevropských zemích. Musel jsem získat stipendium přímo z American University. Obrovskou energii stálo překonat regulační a byrokratické překážky.

Příjezd do USA znamenal velký šok, kultura byla cizí, jazyk byl obtížný, ale moje touhy byly vysoké. Usadil jsem se ve Philadelphii.

Později jsem obdržel pár návrhů a rozhodl jsem se jet do Berkeley. Na začátku roku 1974 jsme tedy jeli do Berkeley, a byl jsem nadšen novými příležitostmi.

Věřím, že tento přechod byl zásadní pro následující roky mého výzkumu. Napsal jsem dva články, jeden teoretický a další experimentální. Byly zveřejněny v Physical Review. Tyto dokumenty byly následně základnou pro jinou práci, a já jsem rozšířil pojem koherence vícerozměrných systémů. Ve spolupráci s dalšími postgraduální studenty jsem také publikoval práce o přenosu energie v pevných látkách. Líbila se mi interakce se studenty a profesory, a také, na Berkeley populární a hodně navštěvovaný fyzikálně-chemický seminář.

O několik roků později mi přineslo velké emoční pocity, když mi prezident Mubarak propůjčil Řád za zásluhy. Nikdy jsem neočekával, že můj portrét by mohl být vedle pyramid, a dokonce na poštovní známce, nebo že silnice na Rosettu by mohla být jmenována po mně. Jistě, jako mladík s láskou k vědě, jsem nikdy nesnil o Nobelově ceně.