* 1939 Cambridgeshire, Velká Británie

H. W. Kroto studoval chemii na Univerzitě v Sheffieldu a tam také v roce 1964 získal doktorát. Akademickou kariéru zahájil na Univerzitě v Sussexu.

Kroto se zabývá přípravou a spektroskopickou charakterizací nových molekul, především nestabilních sloučenin a meziproduktů obsahujících vícenásobné labilní vazby. Mezi ně můžeme zařadit např. sloučeniny fosforu a uhlíku.

Kroto se zabývá také problematikou vzniku sloučenin s dlouhým uhlíkovým řetězcem v blízkosti uhlíkatých hvězd. Tyto experimenty napodobující chemické reakce vedly k objevu fullerenů.

Co to vlastně jsou fullereny? Jsou to obří molekuly složené z 20 a více atomů uhlíku ve vrcholech různých mnohostěnů víceméně kulovitých tvarů. Nejméně stabilním fullerenem je C20, což je pravidelný dvanáctistěn, jehož strany jsou pětiúhelníky. Pro téměř každý sudý počet atomů (s výjimkou 22) existuje další fulleren.

Významné postavení má však C60, tzv. „miss fulleren“. Ten je nejkulatější a nejsymetričtější z fullerenů. Všechny uhlíky v něm mají stejné postavení, takže napětí je rozprostřeno rovnoměrně a tedy i stabilita je největší. Geometricky jde o komolý ikosaedr, pro přirovnání je stejný jako fotbalový míč.

Fullereny se vyskytují v malém množství v přírodě především v sazích a v uhelných vrstvách. V laboratořích již dovedou vyrábět fullereny speciální metodou založenou na obloukovém výboji mezi uhlíkovými elektrodami.

A co využití fullerenů? Od roku 1990 bylo podáno již několik set patentů týkajících se fullerenů. Optické vlastnosti fullerenů vykazují některé zvláštnosti, které by se daly využít v optice a optoelektronice. Vysokým tlakem je možné přeměnit C60 na diamant, a to i při pokojové teplotě.

Deriváty fullerenů by se mohly využívat v lékařství jako přenašeče léčiv do organismu atd. Budoucnost těchto nových látek bude jistě velice bohatá a přinese nám jistě řadu překvapení.