Paul Crutzen (Holanďan) |
![]() |
V roce 1995 získal P. Crutzen (společně s F. S. Rowlandem
a M. J. Molinou) Nobelovu cenu za práce v chemii atmosféry, zvláště za
úsilí věnované problematice vzniku a rozkladu ozonu.
* 3. 12. 1933 Amsterodam, Nizozemí
P. Crutzen získal doktorský titul v meteorologii v roce 1973 na Stockholmské univerzitě ve Švédsku. Je členem Švédské akademie věd. Nyní pracuje v Ústavu pro chemii Maxe Plancka v Mohuči v Německu. Od konce sedmdesátých let, kdy bylo poprvé pozorované, se nedalo dokonale vysvětlit transportními procesy či chemickými reakcemi v plynné fázi porušení ozonové vrstvy. Hledal se alternativní mechanizmus pro urychlení rozkladu ozonu. P. Crutzen se spolupracovníky vysvětlil tento pochod chemickými reakcemi, které probíhají na površích částic v oblacích nacházejících se ve stratosféře. Pomocí těchto reakcí byla vysvětlena také příčina velkého snížení ozonu v jarních měsících nad Antarktidou. P. Crutzen totiž zjistil, že extrémně nízká teplota nad Antarktidou vede ke kondenzaci vody a kyseliny dusičné za tvorby polárních stratosférických oblaků. A právě v přítomnosti takovýchto částic jsou reakce vedoucí k rozpadu ozonu urychlovány. Tyto vědecké práce P. Crutzena vedly ke vzniku nové oblasti chemie atmosféry – studiu chemických reakcí na povrchu části. Díky této vědecké činnosti byla světová veřejnost upozorněna na citlivost ozonové vrstvy vůči emisím vznikajícím lidskou činností. |