* 4. 10. 1918 Nara, Japonsko

+ 1998

K. Fukui vystudoval univerzitu v Kjótu a pak experimentálně pracoval na novém syntetickém palivu. Po ukončení této práce se věnoval teorii, doplnil si znalosti z kvantové mechaniky, teoretické fyziky a matematiky. Na univerzitě v Kjótu působil od roku 1951 jako profesor a v letech 1971 až 1973 byl děkanem fakulty inženýrství na téže univerzitě. V roce 1976 byl jmenován poradcem Ústavu molekulárních věd.

Svoje první vědecké práce týkající se chemické reaktivity publikoval Kenichi Fukui již v roce 1952. Sledoval, na kterém místě aromatického uhlovodíku dojde k reakci s elektrofilním činidlem a jak tato fakta odpovídají výpočtu molekulových orbitalů a jejich lokalizaci na jednotlivých atomech skeletu aromatického uhlovodíku.

Přitom objevil, že ne všechny molekulové orbitaly jsou stejně důležité. Pro elektrofilní reakce jsou nejpodstatnější obsazené orbitaly s nejvyšší energií, z nichž lze nejsnáze uvolnit elektron.

Pro reakci s nukleofilním činidlem nesoucím nepříliš silně vázaný elektronový pár jsou to neobsazené orbitaly s nejnižší energií, které mohou elektronový pár nukleofilu snadno přijmout, silně vázat a tím vytvořit novou vazbu. Tento nejvyšší obsazený a nejnižší neobsazený orbital nazval Fukui hraničním orbitalem.

K. Fukuimu tedy chemie vděčí za průkopnické teorie chemické reaktivity a jejich aplikace v nejrůznějších částech chemie.