* 13. 8. 1918 Rendcomb, Velká Británie

F. Sanger studoval na univerzitě v Cambridgi a tomuto městu zůstal věrný dodnes. Nejprve pracoval na biochemickém oddělení univerzity. Od roku 1961 pracoval ve slavné laboratoři molekulární biologie Lékařské výzkumné rady, která se může chlubit snad největší koncentrací nositelů Nobelových cen na světě.

F. Sanger zasvětil svůj život analýze biologicky důležitých makromolekul. Od roku 1961 se začal zabývat rozvojem metod pro stanovení sekvencí molekul dědičnosti - deoxyribonukleových kyselin. Jde o určení pořadí čtyř bází - adeninu (A), cytosinu (C), guaninu (G) a thyminu (T) - na nosném řetězci DNA.

Střídáním těchto písmen genetické abecedy je tvořen záznam genetické informace každého organismu. Jejich pořadím je dána primární struktura DNA.

Sanger každou svoji metodu vylepšuje a zdokonaluje. Princip současné nejdokonalejší Sangerovy metody je jednoduchý. Využívá se při ní enzymu DNA-polymerázy, který umí negativně kopírovat molekulu DNA. Např. ze sekvence ..... AATTTGCAGGT ..... se pomocí tohoto enzymu získá sekvence ..... TTAAACGTCCA ..... Při enzymové syntéze se nově vznikající vlákno DNA označí radioaktivními nukleotidy.

Specifickými inhibitory polymerizační reakce se získají fragmenty DNA různé délky, zakončené vždy pouze jedním ze čtyř písmen. Protože jsou radioaktivně označeny, je možno přesně určit jejich polohu v gelu a podle použitého inhibitoru se ví, kterým n ukleotidem fragment končí. Z těchto dvou druhů informací je možné stanovit pořadí nukleotidů v daném úseku DNA.

Sanger patří mezi čtyři vědce, kteří byli poctěni Nobelovou cenou dvakrát. V roce 1958 byla F. Sangerovi udělena Nobelova cena poprvé za stanovení pořadí aminokyselin v inzulínu a v roce 1980 podruhé.