* 4. 9. 1913 Chicago, USA

+ 23. 8. 1982

S. Moore studoval na Vanderbiltově a Wisconsinské univerzitě.

Na počátku své vědecké dráhy se zabýval studiem cukrů, což bylo téma jeho doktorské disertace, záhy však začíná převažovat zájem o chemii bílkovin.

V roce 1941 svedl společný zájem dohromady S. Moora a W. H. Steina. Oba pak společně s M. Bergmannem vydávají publikaci o izolaci aminokyseliny L-serinu z fibrinu (bílkoviny hedvábí).

Další jejich společná činnost vedla k publikaci práce o dělení aminokyselin chromatografií na škrobových sloupcích. Dále novou kvantitativní kolorimetrickou metodou určili jejich stanovení. Pokrok v chemii umělých hmot vedly S. Moora a W. H. Steina k nahrazení škrobu syntetickými iontoměniči.

V roce 1958 spolu s D. H. Spackmannem celý postup automatizují a je vytvořen předpoklad širokého použití metody v praxi. Objevují se prvé práce o čištění hovězí pankreatické ribonukleázy, jednoho ze základních enzymů v cyklu syntézy bílkovin v živém organismu.

Později je určena úplná sekvence 124 aminokyselinových zbytků v této bílkovině. Tento objev je významným krokem vpřed. Umožnil totiž S. Moorovi a W. H Steinovi studium vztahu mezi chemickou strukturou bílkoviny a její biologickou aktivitou.

Současně s ribonukleázou byly v laboratoři S. Moora a W. H. Steina studovány z hlediska izolace a chemické charakterizace i další, vesměs biologicky významné bílkoviny. Byly to histony, dále některé proteolytické enzymy nejen živočišného, ale i rostlinného a bakteriálního původu atd.