* 25. 12. 1904 Hamburg, Německo

+ 1999

G. Herzberg studoval na technice v Darmstadtu a na univerzitách v Göttingen a Bristolu, později působil jako asistent na darmstadtské technice. V roce 1935 emigroval G. Herzberg do Kanady, kde přednášel fyziku a spektroskopii ,na univerzitách v Saskatchewan a v Chicagu. Po skončení druhé světové války se v Kanadě usadil definitivně. V roce 1949 se stal ředitelem Oddělení čisté fyziky Národní výzkumné rady v Ottawě, kde působil až do svého odchodu na odpočinek.

Tento vědec se zabýval studiem struktury molekul a atomů s použitím spektroskopických metod, tedy metod založených na měření pohlcení nebo vyzáření elektromagnetického záření atomy nebo molekulami.

Herzberg patřil k prvním vědcům, kteří rozpoznali mimořádný význam přesného změření velmi jemných efektů ve spektrech molekul a atomů, a vyrobil se svými spolupracovníky řadů nových spektrometrů pro viditelnou a ultrafialovou oblast spektra.

Výsledkem jeho zkoumání byly mimořádně přesné údaje o atomárních a molekulárních konstantách, jako například vzdálenostech mezi atomy v molekulách, hodnotách disociačních energií molekul, ionizačních potenciálů atomů apod.

Z tohoto hlediska má největší význam jeho dlouholeté studium spekter molekuly vodíku.

Výsledky G. Herzberga zasáhly do mnoha vědních oborů, kromě přínosu vedoucího k poznání struktury molekul a atomů, lze například uvést astrofyzikální aplikace či užití výsledků při studiu laserových efektů.