* 21. 3. 1932 Boston, USA

W. Gilbert studoval matematiku na univerzitě v Cambridgi. Stal se profesorem teoretické fyziky na Harvardské univerzitě v Bostonu, ale začátkem šedesátých let začal pod vlivem Jamese Watsona (spoluobjevitele dvoušroubovicové struktury DNA) pracovat v oboru molekulární genetiky.

Walter Gilbert se v šedesátých letech zabýval izolací lac-represoru, bílkovinné molekuly, která reguluje zapínání a vypínání přepisu genetické informace pro některé enzymy v buňkách bakterie Escherichia coli.

Později izoloval úsek DNA, jenž váže lac-represor. Tento úsek DNA se nazývá operátor a řídí činnost strukturních genů pro určité enzymy. Gilbertova metoda výzkumu DNA byla mnohem více chemická než metoda Sangerova.

Gilbert značí DNA na konci molekuly radioaktivním fosfátem. Chemicky pak DNA degraduje tak, aby dostal různě dlouhé fragmenty.

Elektroforézou a autoradiografií získává, stejně jako Sanger, dva druhy informací: o délce a o zakončení fragmentů DNA.

Možnost čtení zašifrované genetické informace v DNA je jedním z nejvýznamnějších úspěchů molekulární genetiky.