* 27. 11. 1903 Oslo, Norsko

+ 1976

Ačkoli byl Onsager původem Nor, získal v roce 1945 americké státní občanství. Studoval na technice v Troudheimu, pak byl na studijní cestě v Curychu, kde spolupracoval s Debyem. Po udělení amerického státního občanství působil jako asistent na univerzitě J. Hopkinse a v Providenci, jako profesor na univerzitě v New Havenu. Od roku 1945 pracoval jako vedoucí katedry teoretické fyziky na Yaleské univerzitě.

Rychlostí zvětšování entropie se zabývá odvětví ležící mezi fyzikou a chemií, tzv. ireversibilní termodynamika. A právě vybudováním této teorie se zabýval Lars Onsager.

Ireversibilní termodynamika je omezena na systémy, které jsou nepatrně vychýleny z rovnováhy - jsou v nich malé rozdíly koncentrací látek, chemické rovnováhy jsou poněkud porušené. Mezi konstantami směřujícími k obnově rovnováhy (např. koeficient současné difúze a vedení tepla), pak platí tzv. Onsagerovy vztahy, jejichž formulace v roce 1931 je hlavní zásluhou L. Onsagera. Ve svých pracích tak laureát uveřejnil matematickou rovnici, jíž lze i ireverzibilní procesy vyjádřit poměrně jednoduše.

Původně vypočítal Onsager zmiňované vzorce jen pro chemické procesy, ale brzy se ukázalo, že tato teorie má význam nejen pro základní výzkum, ale také pro výzkum aplikovaný a techniku. Bylo tak možné pochopit jevy jako difúze plynů, elektrickou a tepelnou vodivost krystalů atd.

Další vědcovy práce se zabývají teorií dipólových momentů v kapalinách, statistikou dějů v krystalech atd.