* 17. 5. 1897

+ 5. 5. 1981

O. Hassel studoval chemii a přírodní vědy na univerzitách v Mnichově a Berlíně. V roce 1926 se stal docentem fyzikální chemie a elektrochemie na univerzitě v Oslo. Na této univerzitě působil v letech 1934-1963 také jako profesor.

Hassel se zabýval strukturálními rentgenovými studiemi, vedoucími k bližšímu poznání povahy vazeb v některých typech komplexních sloučenin (např. derivátů halogenů s ethery, ketony, sulfidy, aminy aj.).

Dílo prof. Hassela spočívá v proměření elektronové difrakce řady anorganických i organických sloučenin v plynné fázi, kde intermolekulární interakce jsou sníženy na minimum a v propočtu Fourierovy analýzy k zjištění valenčních úhlů i meziatomových vzdáleností.

Zejména pro upřesnění představ o prostorovém uspořádání alicyklických sloučenin byly tyto údaje zjištěné O. Hasselem zásadní a dnes již všem známé židličkové či vaničkové konformace cyklohexanu jsou založeny zejména na Hasselových pracích z let 1940 - 1946.