Manfred Eigen (Němec) |
![]() |
V roce 1967 byla M. Eigenovi (společně s G. Porterem
a R. G. W. Norrishem) udělena Nobelova cena za výzkum mimořádně rychlých
chemických reakcí prováděný porušením rovnováhy pomocí velmi
krátkých pulsů energie.
* 9. 5. 1927 Bochum, Německo Druhá světová válka výrazně ovlivnila celý život tohoto fyzikálního chemika. Už jako šestnáctiletý byl M. Eigen pomocným mechanikem u letectva a v osmnácti letech se dostal do zajetí. Po skončení války začal M. Eigen studovat na univerzitě v Göttingen fyziku a chemii. Po skončení studia se zde stal také doktorem přírodních věd. V roce 1964 se stal na téže univerzitě vedoucím oddělení pro chemickou kinetiku. Eigen se zaměřil na studium vratných reakcí iontů, které mezi sebou velmi rychle vytvářejí rovnovážný stav. Tato rovnováha se vlivem vnějšího zásahu porušuje, ale ve směsi se velikou rychlostí ustavuje nová rovnováha. Tento jev nazýváme relaxace a doba během níž se ustaví nová rovnováha označujeme jako relaxační čas. Eigenovou metodou se rovnovážný stav systému posouvá impulsem o vysokém napětí o jednu miliardtinu vteřiny. Tuto změnu lze opticky poměrně dobře pozorovat pomocí absorpce světla o určité vlnové délce. Protože je energetický impuls extrémně krátký, lze touto metodou zkoumat velmi krátké reakční stavy, což nebylo doposud vůbec možné. Eigenova metoda byla využita k objasnění důležitých biochemických procesů, mezi jinými i řízení aktivity enzymů. |