* 19. 4. 1912 Ishpeming, USA

Rodiče G. T. Seaborga pocházejí ze Švédska, on sám se však narodil již ve Spojených státech. Na studium na univerzitě v Los Angeles si musel vydělat prací. Po ukončení studia pracoval jako asistent v chemickém ústavu univerzity. Svoji doktorskou práci obhájil na Kalifornské univerzitě v Berkeley již v roce 1934. Dále pracoval na univerzitě v Chicagu a profesorem se stal na univerzitě v Berkeley.

Na zmiňované univerzitě v Chicagu se zúčastnil projektu první atomové bomby. Současně však byl členem sedmičlenné komise badatelů spolu s fyziky J. Franckem, D. Hughesem, L. Szilárdem, chemiky T. Hognessem, E. Rabinowitchem a biologem C. J. Nicksonem, která vypracovala memorandum pro ministra války USA.

V tomto memorandu se všichni tito vědci postavili proti použití atomové bomby v Japonsku.

Velkých úspěchů dosáhl Seaborg v získání uměle připravených chemických prvků, tzv. transuranů. V roce 1941 objevil společně s chemiky E. M. McMillanem, J. W. Kennedym a E. C. Wahlem plutonium.

Toto velmi malé množství plutonia však v žádném případě nestačilo ke zjištění jeho vlastností. Proto tito vědci celý rok pracovali na výrobě dostatečného množství plutonia. Za celý rok vyrobili pomocí cyklotronu ostřelováním jader uranu jen půl miligramu plutonia, i toto množství jim však stačilo k získání potřebných informací.

O tři roky později objevil Seaborg se spolupracovníky dva nové prvky - americium a curium.

V roce 1949 byl objeven další prvek – berkelium – a v roce 1950 kalifornium. U všech nových prvků Seaborg prozkoumal jejich vlastnosti, atomovou strukturu a umístění v periodické soustavě prvků.

Seaborg se zabýval především problémy chemie jaderných přeměn a svými vědeckými pracemi umožnil objevy dalších transuranů, jako např. fermia, mendelevia, nobelia a dalších.