* 1. 8. 1885 Budapešť, Maďarsko

+ 5. 7. 1966 Freiburk, Německo

J. G. Hevesy studoval na univerzitě v Budapešti a později na technice v Berlíně. Doktorát získal na univerzitě ve Freiburku v roce 1908. Pracoval u Habera na syntéze čpavku, u Rutherforda v Manchesteru, u Bohra v Kodani. V roce 1918 se stal profesorem na univerzitě v Budapešti, v roce 1926 na univerzitě ve Freiburku a v roce 1930 také na Cornellově univerzitě v americkém měst Ithace. Od roku 1943 pracoval ve výzkumném ústavu organické chemie na univerzitě ve Stockholmu.

Již během spolupráce s anglickým fyzikem a chemikem H. G. J. Moseleyem se v Oxfordu zúčastnil přesného zařazení vzácných zemin do periodické soustavy prvků. Spolu s holandským chemikem D. Costerem objevil nových chemický prvek 72, hafnium.

Po roce 1923 se zabýval studiem reakcí roztavených solí a problémy elektrochemie radioaktivních prvků. Poprvé použil radioaktivních izotopů jako indikátorů a využil vyměnitelnosti atomů olova v organických a anorganických sloučeninách.

Tyto významné objevy přispěly k vypracování metody tzv. označených atomů. Ta spočívá v tom, že radioaktivní i stabilní izotop daného chemického prvku se z chemického hlediska ničím neliší. Stejně jako stabilní izotop také izotop radioaktivní prochází všemi chemickými, fyzikálními i biologickými procesy, svoji přítomnost prozrazuje pouze vysíláním radioaktivního záření.

Metoda označených atomů přispěla především k výzkumu důležitých životních procesů pomocí radioaktivního fosforu.