* 29. 4. 1893 Walkerton, USA

+ 5. 1. 1981

C. H. Urey byl synem faráře. Akademický titul získal na univerzitě v Montaně v roce 1911 ze zoologie. Za první světové války pracoval v chemickém průmyslu ve Philadelphii, protože však měl spíše sklony k vědeckému výzkumu dal se na vědeckou dráhu.

Po válce se stal asistentem na univerzitě v Montaně, v roce 1921 odešel na Kalifornskou univerzitu, kde se věnoval ve své doktorské práci problému entropie dvouatomových plynů. V roce 1923 odešel do Dánska, kde pracoval v Kodani u Bohra v ústavu teoretické fyziky. Později se stal nejdříve mimořádným a v roce 1934 řádným profesorem chemie na Columbijské univerzitě v New Yorku.

Nejdůležitějším objevem tohoto chemika je objev těžkého vodíku - deuteria. Ten získal frakční destilací tekutého vodíku v roce 1931. Těžký vodík má na rozdíl od lehkého vodíku v jádru kromě protonu i neutron Atomové číslo má stejné jako lehký vodík, ale jeho atomová hmotnost je dvojnásobná.

Zjistilo se, že v přírodě je všechen vodík směsí obou izotopů. Spolu s Washburnem Urey objevil elektrolytickou metodu separace izotopů vodíku.

Od tohoto objevu zná tedy chemie i tzv. těžkou vodu, v jejíž molekule jsou jeden nebo dva atomy vodíku nahrazeny atomy těžkého vodíku. Tato těžká voda má obrovský význam především v jaderné fyzice a technice, neboť je základní surovinou atomového průmyslu, kde se užívá v jaderných reaktorech.