* 3. 12. 1900 Vídeň, Rakousko

+ 1. 8. 1967 Heidelberg, Německo

R. Kuhn studoval chemii na univerzitě v Mnichově u Willstättera a později u něj působil jako asistent a docent. Docentem se stal v roce 1926 a později také profesorem všeobecné a analytické chemie na univerzitě v Curychu. Na univerzitě v Heidelberku pracoval od roku 1928 jako profesor a později jako ředitel tamnějšího chemického oddělení Ústavu císaře Wilhelma pro lékařský výzkum.

Na univerzitě v Curychu se zabýval studiem uspořádání atomů v polyénech, tzv. konjugované dvojité vazbě. Provedl syntézu asi tří set nových látek této skupiny, aby zjistil vztahy mezi chemickou vazbou a optickými, magnetickými a diaelektrickými vlastnostmi těchto látek.

Hlavního úspěchu dosáhl Kuhn ve výzkumu karotenoidů, kde navázal na vědecké práce Karrerovy. Fyzikálními pomocnými metodami, například polarizovaným světlem, objevil provitamin karotenu v mrkvi a zjistil jeho obrovský fyziologický a biologický význam.

Objasnil také chemickou strukturu vitamínu B2 (riboflavinu), v roce 1932 získal riboflavin z mléka a vajec. V roce 1939 izoloval další vitamin - B6 (pyridoxin) a určil jeho chemické složení. Sám Kuhn tento vitamín nazval antidermatickým vitaminem, vzhledem k jeho účinkům na odstraňování kožních nemocí.

Význam R. Kuhna pro organickou chemii, ale také pro lékařství byl obrovský. Přesto nesměl Kuhn na příkaz nacistické německé vlády převzít peněžitou odměnu spojenou s udělením Nobelovy ceny a dokonce i diplom a zlatou medaili převzal později.