Frédéric Joliot (Francouz) |
![]() |
V roce 1935 byla F. Joliotovi (společně
s I. Joliot-Curieovou) udělena Nobelova cena
za práci na syntéze nových radioaktivních prvků.
* 19. 3. 1900 Paříž, Francie + 14. 8. 1958 Paříž, Francie Frédéric Joliot pocházel z Paříže, zde také studoval na École de Physique et de Chimie de la Ville de Paris, kde byl žákem francouzského fyzika P. Langevina. Jako inženýr chemie pracoval později v továrně na výrobu oceli v Luxemburku a v roce 1925 byl přijat do pařížského Ústavu pro rádium, jehož ředitelkou byl M. Curieová. Zde také v roce 1930 obhájil doktorskou disertaci o elektrochemických vlastnostech radioaktivních a stabilních prvků ve velmi zředěných roztocích. Od roku 1935 byl profesorem na Sorbonně a v roce 1943 členem Francouzské akademie věd. Po druhé světové válce se stal ředitelem Ústředí vědeckých výzkumů a byl pověřen vedením Vysokého komisariátu atomové energie. V době od roku 1946 do roku 1957 byl předsedou Světové federace vědeckých pracovníků. V Ústavu pro rádium se zúčastňoval výzkumů radioaktivity a zde se také seznámil s dcerou Marie Curieové Irén. |