* 24. 3. 1903 Bremenhaven-Lehe, Německo

+ 1995

A. F. J. Butenandt studoval na univerzitě v Marburku, kde jeho hlavními obory byla chemie a biologie. Tak dospěl k syntéze obou oborů již v době první světové války, kdy se toho o biochemii moc nevědělo. Později studoval na univerzitě v Göttingen u Windause a stal se dokonce i jeho asistentem. V roce 1933 se stal profesorem na technice v Gdaňsku a v roce 1936 na univerzitě v Berlíně a také ředitelem Biochemického ústavu císaře Wilhelma.

Butenandt se zabýval výzkumem pohlavních hormonů. Již v roce 1928 izoloval ženský pohlavní hormon - tzv. folikulární hormon - v čisté krystalické formě.

Velmi krátce po tomto objevu izoloval v čisté krystalické formě také mužský pohlavní hormon - androsteron.

Když bylo zjištěno, že hlavním zdrojem těchto pohlavních hormonů je moč, rozhodl se Butenandt získat je touto cestou. Zpracováním 25 litrů moče bylo získáno pouze 0,015 gramu folikulárního hormonu. I toto množství však stačilo Butenandtovi ke zjištění jeho chemického složení a k vypracování návodu na jeho umělou syntézu a výrobu.

Další folikulární hormony objevil Butenandt v roce 1932, byly to estran a estriol. Se svými spolupracovníky izoloval v roce 1934 ze žlutého tělíska vaječníků krystalický hormon žlutého tělíska zvaný progesteron.

Stejně jako Kuhn také Butenandt musel Nobelovu cenu odmítnout, po zániku třetí říše však cenu přijal.

Vedle Windause a Wieland se také Butenandt zasloužil o umělou výrobu pohlavních hormonů a tak jich mohlo být užito jako léků.