* 30. 8. 1871 Spring Grow, Nový Zéland

+ 19. 10. 1937 Cambridge, Velká Británie

Rutherford pochází z početné rodiny - dvanáct dětí - drobného farmáře z malé vesničky ležící poblíž města Nelsonu.

Už od mládí byl velice nadaný a proto po skončení studia matematiky a fyziky na universitě v novozélandském městě Christchurch odešel do Anglie. Zde pracoval v Cavendishově laboratoři pod vedením J. J. Thomsona. Od roku 1897 byl profesorem na universitě v Montrealu a později na universitě v Manchesteru.

V roce 1931 byl povýšen do šlechtického stavu s titulem lord Rutherford of Nelson.

Zpočátku se zabýval elektromagnetismem.
V roce 1900 zjistil, že prvkem s nejvyšší aktivitou není rádium, nýbrž radioaktivní plyn vznikající při rozpadu radia, nazývaného radon.

Spolu s F. Soddym prozkoumali jeho vlastnosti a zařadili ho mezi vzácné plyny. Výsledky pokusu samovolné proměny jednoho chemického prvku v druhý vedly k důkazům o dělitelnosti atomu a ke zkoumání jeho struktury.

V roce 1911 Rutherford přišel s novým tzv. planetárním modelem atomu. Podle něj se totiž každý atom skládá z kladně nabitého jádra - které je považováno za Slunce - a ze záporně nabitých elektronů, které okolo jádra obíhají jako planety. Model byl na tehdejší dobu úplnou revolucí ve struktuře atomu.

V roce 1919 Rutherfor uskutečnil poprvé umělou jadernou reakci, atom dusíku ostřeloval alfa částicemi a získal atomy kyslíku.

Rutherford spolu se Soddym významně zasáhli do dějin chemie, především potlačením teorie o nedělitelnosti atomů, která tak musela po 2400 letech existence padnout. Rutherfod také založil velice slavnou školu fyziků, kteří pokračovali v jeho výzkumech.