* 28. 9. 1852 Paříž, Francie

+ 20. 2. 1907 Paříž, Francie

H. Moissan prožil celý svůj život v Paříži. Po obhajobě doktorské disertace se stal profesorem na vyšší farmaceutické škole a v roce 1900 byl profesorem chemie na Sorbonně. Od roku 1891 byl členem Francouzské akademie věd a také zahraničním členem korespondentem Petrohradské akademie věd.

O získání prvku fluoru v čistém stavu se snažila řada chemiků, např. anglický chemik H. Davy.

Fluor je však zelenožlutý plyn pronikavého zápachu. Je mimořádně aktivní a vyskytuje se tedy v přírodě jen v podobě sloučenin. Je také nejelektronegativnější ze všech prvků.v

A právě z těchto příčin byla jeho izolace velice komplikovaná a namáhavá. Moissana stála příprava fluoru a zkoumání jeho vlastností dvacet let výzkumné práce.

Poprvé připravil čistý fluor až v roce 1886 elektrolýzou fluoridu draselného, rozpuštěného v bezvodém kapalném fluorovodíku.

Poznatků o fluoru pak využil v roce 1893, kdy zkonstruoval elektrickou obloukovou pec, ve které dosáhl teploty až 3 000 o C. Pomocí této pece získal celou řadu sloučenin, např. karbidy vápníku, draslíku, dusíku aj. Elektrochemicky pak připravil čistý molybdén, wolfram a další kovy.

Moissan se zabýval také otázkou vzniku diamantu, ve výše uvedené peci pak provedl první pokus o výrobu umělých diamantů z uhlí při vysokém tlaku a při částečné krystalizaci.

Moissan má nesmírný význam pro rozvoj elektrotermie a elektrometalurgie, jakož i celé chemie, a to nejen konstrukcí obloukové pece, ale také svými dvěma sty vědeckých prací.