* 19. 11. 1887 Canton, USA

+ 12. 8. 1955 Bufalo, USA

J. B. Sumner byl velice houževnatý člověk, ačkoliv již jako sedmnáctiletý ztratil nešťastnou náhodou levou ruku (neštěstí bylo o to větší, že Sumner byl levák), překonal však všechny těžkosti a vystudoval chemii a fyziologii na Harvardově univerzitě. Po ukončení studia pracoval jako asistent na univerzitě v západní Kanadě. Na výše zmíněné Harvardově univerzitě získal doktorát z biochemie. Od roku 1914 působil jako profesor biochemie na lékařské fakultě Cornellovy univerzity v Ithace. V roce 1929 byl na studijní cestě ve Švédsku, kde pracoval u Eulera-Chelpina na univerzitě ve Stockholmu a v roce 1937 u Svedberga na univerzitě v Uppsale.

Celý svůj život zasvětil výzkumu enzymů, již v roce 1926 dosáhl v tomto oboru významného úspěchu, když objevil velmi jednoduchou metodu izolace enzymu ureázy v čisté krystalické formě.

Tento enzym se vyskytuje v řadě rostlin a mikroorganismů a má schopnost chemicky rozkládat močovinu. Analýzou krystalů ureázy Sumner zjistil, že svým chemickým složením patří mezi bílkoviny. Společně se Svedbergem určili také molekulovou hmotnost ureázy a řady dalších bílkovin.

J. B. Sumner se svými průkopnickými výzkumy v oblasti enzymů proslavil po celém světě. Metoda, kterou použil na izolaci ureázy nabyla v biochemii obecné platnosti.