* 9. 10. 1852 Euskirchen, Německo

+ 15. 7. 1919 Wannsee, Německo

Pocházel z rodiny podnikatele a obchodníka, který byl též majitelem továrny na barviva. Otec se domníval, že syn bude pokračovat v jeho šlépějích, a tak se Emil začal nejdříve učit obchodníkem.

Později se však rozhodl pro univerzitní studia, otec jeho rozhodnutí schválil pod podmínkou, že bude studovat chemii, vzhledem k rodinné továrně.

Emil studoval na univerzitách v Bonnu a Štrasburku, byl zde žákem A. Baezera. Ve svých dvacetisedmi letech se stal profesorem na univerzitě v Mnichově, později na univerzitách v Erlangenu, ve Würzburku a v Berlíně.

Hlavní Fischerovou vědeckou oblastí bylo studium cukrů, aminokyselin, polypeptidů, proteinů, některých derivátů purinů aj. Objevil fenylhydrazin, sloučeninu, s níž cukry tvoří dobře krystalizující látku.

Fischer objasnil složení kofeinu a teobrominu, syntetizoval hroznový cukr. Provedl analýzu bílkovin, při níž zjistil, že jejich základními látkami jsou aminokyseliny, polypeptidy a proteiny. Vytvořil rovněž metodu pro dělení aminokyselin.

Jeho práce přijala s nadšením také nejširší veřejnost, především proto, že v této době byla rozšířena představa, že problém výživy je zcela jednoduchý a že v budoucnu budou k výživě stačit kuličky z bílkovin, které se budou vyrábět ze vzduchu a uhlí.

Fischerovy objevy mají obrovskou hodnotu pro medicínu, například objev uspávacího prostředku veronalu a mnoha dalších přijali lékaři s velkým nadšením, jehož důkazem je jejich používání i dnes.